Vítání jara na zámku Lnáře (videoreportáž)
Na zámku ve Lnářích se jaro vítalo tak, jak to máme nejraději – venku, v klidu a spolu. V sobotu 25. dubna 2026 udělalo jarní slunce svoje – lidé vyrazili ven a zámek Lnáře na Strakonicku byl plný už od dopoledne. Nebyla to ale jen obyčejná návštěva památky. Spíš klidná, něžná jarní pohádka: smích dětí, vůně čerstvých dobrot, tichá hudba v pozadí a deky rozložené tam, kde to v trávě lákalo nejvíc.
K zážitku patřil i samotný zámek. Na nádvoří s kašnou se lidé na chvíli zastavili a fotili – a kdo chtěl ještě větší klid, nahlédl do zámecké kaple sv. Josefa. Uvnitř je znát příjemný chlad, ticho a bohatá štuková i fresková výzdoba – a zajímavost: část fresek tu vypráví i příběh Josefa Egyptského. Hlavní dění se odehrávalo ve francouzské zámecké zahradě. Právě tady se konal první ročník akce Vítání jara – pohodový den pro rodiny i všechny, kdo si chtěli jen pomalu projít program a užít si první teplé odpoledne. Stačilo vstoupit mezi upravené cesty a zeleň a člověk měl pocit, že je na chvíli jinde. Na každém kroku jiný zvuk, jiná vůně, jiná drobná podívaná – a nad tím vším měkké jarní světlo, které zahradě i zámecké kulise náramně slušelo.
Program byl v zahradě rozesetý přirozeně – pár kroků k další zastávce, krátké zastavení, a zase dál. Díky tomu se tu celý den mísila živá podívaná s příjemnou, skoro piknikovou pohodou. O návrat do minulosti se postarala skupina historického šermu Morgana von Maxberg. Mezi stromy to chvílemi jemně zacinkalo ocelí, lidé se zastavili a nechali se vtáhnout do krátkého příběhu. Děti si mezitím užily i školu tance pro malé princezny a prince.
Velký ohlas sklidil i sokolník Pavel se svými dravci. Zblízka bylo vidět koženou rukavici, drobný postroj i klidný, soustředěný pohled ptáků, když se rozhlíželi po zahradě. A stačilo pár vteřin ticha . Nedaleko čekala středověká střelnice – dřevěné terče, vůně prken a poctivá dávka soustředění. Pod dohledem si tu zájemci zkusili střelbu z luku i další historické zbraně a zjistili, že trefit terč není jen o síle. Je to hlavně o klidu, dechu a trpělivosti – a přesně to do pohodové soboty krásně zapadlo. Atmosféru po celý den doprovázela živá hudba – lehká, jarní a nenápadně přítomná, jako příjemná kulisa k procházce zahradou.
K tomu všemu patřily i stánky – přes padesát prodejců s řemeslnými výrobky a originální tvorbou. Ve vzduchu se mísila vůně dřeva, koření i sladkostí a „rychlé kouknutí“ se často změnilo v příjemně dlouhou zastávku. Nechybělo ani občerstvení – voňavá káva, domácí dobroty, víno i pivo. Pozornost budil i místní vynálezce se svým malým „tvořivým rájem“. Na stolech se tiše točilo a hýbalo všechno možné – hravé mechanismy a nápady, které lákaly přijít blíž a chvíli se dívat. Třeba solární hodiny připomněly, jak se může potkat fantazie, technika i šikovné řemeslo.
Nejsilněji to bylo cítit u rodin s dětmi. V dětské zóně se hrálo, běhalo a smálo – a mezi tím pobíhaly malé princezny i princi, jako by zahrada na chvíli patřila jen jim. Velkým lákadlem byl historický, ručně poháněný kolotoč – pomalý, vrzající a krásně starosvětský.
A když bylo potřeba na chvíli zpomalit, stačilo se jen zastavit. V měkké trávě ležely deky, někde se rozbalila svačina, jinde jen káva do ruky a klidné povídání. Lidé se natáhli do slunce, děti si hrály opodál – a zahrada se na chvíli proměnila ve velký, jarní rodinný piknik.
První ročník Vítání jara na zámku Lnáře ukázal, jak příjemně může vypadat jarní den, když nikam nespěcháte. Program v zámecké francouzské zahradě běžel tak akorát – a mezi tím byl čas jen tak posedět v trávě, projít se mezi zelení a užít si sobotní pohodu. A jako tip na výlet tohle místo funguje skvěle i mimo akce: projděte se zahradou, zastavte se na nádvoří u kašny a nakoukněte i do kaple sv. Josefa se štukovou a freskovou výzdobou.
