První máj nebyl v minulosti jen svátkem zamilovaných – v Československu se slavil také jako Svátek práce, tedy oslava práce a pracujících, často spojená s průvody a veřejnými akcemi. Právě na tuto tradici v pátek 1. května 2026 volně navázal i Rožmitál pod Třemšínem, kde se konala jarní akce se spanilou jízdou historické techniky. Už od dopoledne bylo ve městě rušno a lidé čekali, co všechno se tentokrát objeví v koloně. Setkání nabídlo zábavu, trochu nostalgie i připomínku doby, ale v odlehčeném a recesním duchu.
Sraz účastníků proběhl v jedenáct hodin u hřbitova. Technika přijížděla postupně a během chvíle se z místa stal malý improvizovaný „autosalon“ pod širým nebem: vedle sebe stála starší osobní auta a motorky, malé stroje typu Babeta, ale také vojenská a hasičská vozidla. Nechyběla ani auta Veřejné bezpečnosti (VB) s dobovým označením na karoserii – tedy tehdejší československé policejní složky v rámci Sboru národní bezpečnosti, která se starala o veřejný pořádek, dopravní dohled i běžnou kriminalitu. Mnohé stroje byly vyzdobené fáborky a vlajkami a majitelé se ochotně zastavovali u dotazů kolemjdoucích. Mezi účastníky byli i lidé, kteří dorazili z větší dálky – například z Domažlic.
Když se ozvaly první startéry a motory se začaly jeden po druhém probouzet, přitáhlo to k místu další diváky. Řidiči se řadili do kolony, krátce se domlouvali na rozestupech a celá akce se pomalu dala do pohybu. Děti sledovaly projíždějící motorky a snažily se zachytit každý detail, dospělí si zblízka prohlíželi výbavu a karoserie a často poznávali stroje, které jim připomněly dřívější dobu – ať už z rodinných fotek, nebo z vyprávění.
Nechyběl ani traktor značky Zetor – legenda českého venkova. Právě podobné stroje dlouhá léta pomáhaly na polích i kolem hospodářství: tahaly nářadí, vozily materiál a zvládaly práci, bez které se dřív na vesnici neobešlo. I proto Zetor v průvodu nepůsobil jen jako zajímavý exponát, ale jako připomínka doby, kdy technika znamenala každodenní pomoc a kus poctivé práce.
Celá akce se nesla v odlehčeném, recesním duchu. Nešlo o žádnou formální přehlídku, spíš o setkání lidí, kteří mají k historickým strojům vztah a chtěli si společně užít volný den. Návštěvníci se zastavovali, fotili, dávali se do řeči a atmosféra připomínala sousedské setkání – s tím rozdílem, že místo koláčů a kávy tentokrát hrály hlavní roli motory, chrom a dobové detaily.
Po rozjezdu kolona projela ulicemi města a postupně na sebe strhávala pozornost i tam, kde by to člověk nečekal – lidé vycházeli před domy, zastavovali se u přechodů a někteří jen mávli z okna. V krátkých zastávkách se stroje znovu seskupily, aby se průjezd neroztrhal, a jízda pokračovala dál. Právě tenhle pohyb městem dodal akci zvláštní kouzlo: historická technika se na chvíli stala součástí běžného dne a proměnila ho v malou slavnost.
Akce v Rožmitále na prvomájovou tradici navázala bez patosu: dobové symboly a nápisy se objevily záměrně spíš jako připomínka jedné kapitoly historie a jako prostor pro nadsázku. V praxi tak šlo hlavně o to, aby se lidé pobavili a užili si společný volný den.
Trasa vedla až na rožmitálské náměstí, kde se technika zastavila a vytvořila přehlednou řadu pro prohlídku. Návštěvníci si mohli stroje v klidu obejít, prohlédnout zblízka, vyfotit a porovnat detaily – od znaků na karoserii až po drobnosti ve výbavě. Majitelé často vysvětlovali, jak dlouho renovace trvala, odkud se jim stroj podařilo sehnat nebo kolik práce stálo udržet ho v provozu. Právě tyto krátké rozhovory doplnily akci o lidský rozměr a ukázaly, že za každým vozidlem je příběh a kus trpělivosti.
Pro děti to byl především zážitek a neobvyklá podívaná – tolik různých strojů na jednom místě se nevidí každý den. Pro pamětníky šlo často o návrat vzpomínek na dobu, kdy podobná technika patřila k běžnému životu a prvomájové průvody byly samozřejmou součástí kalendáře. Spanilá jízda tak nabídla příjemné odpoledne, ve kterém se historie potkala s nadsázkou, dobrou náladou a chutí být chvíli spolu venku. Rožmitál pod Třemšínem tak i letos ukázal, že první máj se dal prožít i jinak než jen jako datum v kalendáři. Stačilo přijít, projít se městem, zastavit se u techniky a nechat se na chvíli vtáhnout do atmosféry, která spojila tradici, vzpomínky i obyčejnou radost z jara.
