Rozloučení s DJ Davidem Solarem Sobota 30. srpna 2025 Kemp Strakonice.

Poslední srpnový víkend ve Strakonicích nebyl jen koncem prázdnin a léta. Byl to den, kdy se lidé sešly, aby se rozloučily s výjimečným člověkem – DJ Davidem Solarem. Jeho život byl plný rytmu, vášně a přátelství. A právě takové bylo i jeho poslední rozloučení: plné emocí, hudby a světla.

Večer, který spojil srdce Celou akci s láskou připravil DJ Bobo Hasák – Davidův blízký přítel, téměř jako bratr. Pečlivě sestavil program, pozval kolegy a přátele, kteří s Davidem sdíleli pódia i životní okamžiky. Na scéně se vystřídali DJ František Mareš, nechyběla rocková legenda, dalo by se říci veterán mezi DJ Miloš Zemen, DJ Tesil, DJ Brodec Sluníčko, DJ Tazzy a DJ Jarda. Každý z nich přinesl kus sebe, ale všichni hráli pro jedno jméno – pro Davida.
Slzy, ticho a vděčnost Večer začal tichým proslovem, v němž zazněla dojemná slova. Smutečním mottem se stal citát „Laskavá náruč, zběsilý let a kolem nás hudba… Vždyť víš, srdce nehasnou.”



Mnozí plakali, objímali se, a slzy stékaly po tvářích těch, kteří Davida znali a milovali. Smutek byl hluboký, ale zároveň naplněný vděčností za to, že ho mohli mít ve svém životě.
Pietní místo a projekce vzpomínek Součástí večera bylo i pietní místo, kde mohli návštěvníci napsat Davidovi vzkaz, zapálit svíčku nebo se jen na chvíli zastavit v tichém zamyšlení. Tabule se vzkazy se postupně zaplnila do posledního místa – slova lásky, poděkování, vzpomínky. Vedle toho běžela projekce fotografií z Davidova života – z klubový noci, z cest i z obyčejných chvil s přáteli. Každý snímek vyprávěl příběh, který zůstane navždy.
Světelná show jako symbol cesty Když se setmělo, oblohu rozzářila světelná show. Paprsky mířily k nebi, tančily nad hlavami přítomných a tvořily obraz, který jako by říkal: „Díky, Davide. Vidíme tě. Nezapomeneme.” Byla to chvíle, kdy se hudba spojila se světlem a vytvořila most mezi životem a tím, kdo odešel.

Občerstvení a přípitek na rozloučenou Nechybělo ani skvělé občerstvení připravované s láskou – jídlo, které spojovalo lidi stejně jako hudba. A jak se sluší na DJe, David se musel pořádně zapít. Přípitky zaznívaly ze všech koutů kempu, sklenky se zvedaly vysoko a každý doušek byl věnován jemu. Byla to oslava života, přátelství a rytmu, který v nás zůstává.

Tanec jako poděkování Lidé Tančili, smáli se, objímali. Smutek se mísil s radostí, a právě v těch chvílích bylo cítit, že David je stále mezi námi – v každém rytmu, v každém úsměvu, v každém objetí.

Naděje, která zůstává Ačkoliv jsme se loučili, večer nebyl jen o zármutku. Byl plný světla, radosti a naděje. Ukázal, že vzpomínky mají sílu spojovat, léčit a inspirovat. David by se smál, kdyby viděl, kolik lidí se sešlo, aby ho oslavili – ne jen jako DJe, ale jako člověka, který rozdával radost a energii, kamkoli přišel.
Závěrem Děkujeme všem, kteří přišli. Děkujeme těm, kteří hráli. A hlavně – děkujeme Davidovi. Za hudbu, za přátelství, za to, že tu byl. A i když odešel, jeho rytmus zůstává s námi.

„Hrál jsi vždy pro nás… teď my zahrajeme pro tebe.”